Kostel  svaté  Kunhuty  v Čejkovicích – historie

 


Čejkovice a římskokatolická farnost je historicky spjata s řádem templářských rytířů. V první písemné zmínce o Čejkovicích z 18.10.1248 břeclavský vévoda Oldřich ze Sponheimu daruje Čejkovickým templářům čtyři grunty v Rakvicích. Již 25.9.1269 je druhý dokument olomouckého biskupa Brunna ze Schauenburka v kterém se hovoří, kromě jiného, že v Čejkovicích je kostel zasvěcený svaté Kunhutě. Svatá Kunhuta byla manželka Bavorského císaře Jindřicha. Další písemné zmínky o kostele byly asi zničeny v době husitských válek, neboť bylo v českém království vypáleno 180 klášterů, kostely aj. Karel Hlavinka uvádí ve Vlastivědě okresu Hodonínského: „Čejkovice v době husitských válek mnoho trpěly od vojsk, neboť templářská tvrz byla úplně zničena a také mnohý grunt zpustl.“ Roku 1437 kupuje Čejkovické panství Smil a Protivec ze Zástřizl. Phdr. Jan Eliáš píše, že „kupují opuštěné a rozbořené tvrziště.“ Kališnický kněz Jan z Příbrami o této době hovoří: „Kněžstva jsú veliké množství zmordovali, spálili a zhubily domy a kláštery vypalovaly v kostelích koně a dobytek stavěli, knihy kazily, sekali a pálili. Zvony zvonařům do ciziny prodávali a kněžské ornáty roztrhaly a kabátů sobě nadělaly.“ Kde bylo v Čejkovicích místo původního kostela se neví, ale předpokládá se, že bylo v blízkosti tvrze – nynějšího zámku, neboť první osídlení Čejkovic v té době bylo v místě nynější ulice Za Valama. Dnešní místo kostela bylo asi 

                           

Listina olomouckého biskupa Brunna ze Schauenburka z 25.9.1269 uložená v Brně

 

vybráno v době kdy Čejkovické panství kupuje rod ze Zástřizl, nebo rod z Víckova. V době těchto správců po husitských hrůzách, kdy bylo velké množství původních obyvatel vyvražděno přicházejí do Čejkovic obyvatelé z Hané a proto dle čejkovického nářečí se Čejkovicím říká hanácké slovácko. Tvrz se pro nové správce stává pouze provozně hospodářskou stavbou a kostel proto musí být v blízkosti velkého osídlení novými obyvateli. V místě, kde je postaven nynější kostel byl pravděpodobně postaven i kostel v té době a zároveň kolem kostela začíná nové osídlení Čejkovic a rozšiřuje se do části ulic nyní nazývané Templářská, Mezi sklepy, Zlatý kopeček, U Hazusky. Rozšiřují se plochy vinic a budují křížové sklepy pro víno nyní sloužící jako vinárna u Templářských rytířů. V roce 1535 kupují Čejkovice Vilém a Albrecht z Víckova. Poslední vlastník Čejkovic z tohoto rodu je Jan Adam z Víckova, který finančně zadlužil svůj zděděný majetek. V r. 1622 přichází do Čejkovic řád Tovaryšstva Ježíšova – Jezuité jako správci majetku na příkaz olomouckého kardinála Františka z Ditrichštejna. Majetek byl odhadnut Fridrichem Jankovským z Vlašimy na 70.342 zl. mor. Oficiálně majetek Jezuitům daroval 17.12.1624 císař  Ferdinand II  s podmínkou, že Jezuité zaplatí dluhy na panství váznoucí ve výši 50.128 zl. mor. ( SOA Brno, Jezuité Olomouc, E 28, sign. P 4/26). Prvním jezuitským knězem farnosti byl od r.1625 Petr Pavel Garsulin. Panství bylo opakovaně vypáleno. Poprvé od Dampierrových vojáků pak Uhry, Tatary, Turky a císařskými. Bylo to období třicetileté války. V r. 1645 obec vypálila Švédská vojska. Písemně doložená první oprava kostela je z r.1673 a tuto opravu již platili Jezuité.V r.1692 vypukl v panské kovárně požár a zachvátil poddanskou zástavbu obce a farní kostel, ale zámku se ani nedotkl, protože se nacházel mimo ohnisko požáru a v místě, kde je nyní budova Orlovny byl velký rybník dlouhý asi 250 metrů. Následně byl kostel přestavěn olomouckým zednickým mistrem Auerem. V r. 1700 za přispění obcí spadajících do čejkovické farnosti byla postavena z cihel kostelní věž i s hodinami. Roku 1705 kurucká vojska chrámovou loď zničila ohněm i s farní budovou. V roce 1709 byla obnovena farní budova i s kostelem. V roce 1727 byl kostel znovu dostavěn a na věž se osadila báně s makovicí. V roce 1762 kupuje manžel císařovny František Lotrinský panství Hodonínské a Velkopavlovické, které upadly pro dluhy do konkursního řízení. V roce 1763 projevil zájem i o koupi Čejkovického panství od Jezuitů, ale oni neměly dluhy a panství prodat odmítli. Řád jezuitů byl v roce 1773 zrušen a jejich majetek přechází na tzv. Studijní fond, který existuje od 21.7.1773 do r.1782. V roce 1782 kupuje od studijního fondu jezuitský majetek v Čejkovicích císař Josef II za 252.150 zl. rýnských. V roce 1778 vyhořela v Čejkovicích třetina budov, kostel i s farou a hospodářským stavením. V letech 1783 až 1784 byl kostel znovu postaven za 8.660 zl. mor., ale nebyla postavena chrámová věž. Vedle chrámové lodi byly proto zavěšeny zvony na dřevěný trám osazený na zděné pilíře. Konstrukce byla proti dešti kryta malou stříškou. Do Čejkovic na zámek byla v roce 1787 přesídlena  správa císařských statků, které patřil majetek v Holíči, Hodoníně, Mutěnicích, Čejči, Brumovicích, Kobylí, Velkých Pavlovicích, Kurdějově, Zaječí, Hovoranech, Dubňanech, Ratíškovicích, Bořeticích a Rakvicích. Od roku 1856 do roku 1862 v Čejkovicích bydlela i rodina Masarykova a na tyto zvony zvonil i Tomáš Masaryk, který se později stal presidentem Československé republiky. V kostele jako chlapec ministroval a zpíval na kůru s Kateřinou Opluštilovou. Bylo to v době, kdy děkanství nebylo v Hodoníně, ale v Čejkovicích a děkanem byl farář Pavel Kotzmann a kaplanem byl pan František Satora. Pan farář Kotzmann byl v Čejkovicích od r.1840 do roku 1867. V roce 1870 byla postavena nová farní budova, která slouží dodnes tomuto účelu.  Pro staticky nestabilní strop byly v r.1890 bohoslužby přemístěny do bývalé haly jezuitské sýpky. V roce 1891 byl proto proveden na kostele nový strop, střecha a věž pod vedením stavitele Antonína Tebicha z Brna a architekta Josefa Chlebečka z Vídně. Dne 9.11.1892 opravený kostel posvětil brněnský biskup dr. František Bauer. Po skončení 1. Světové války v r.1918 byla ke kostelu přistavěna kaple Panny Marie bolestné. Biskup Josef Kupka posvětil v říjnu 1932 tři nové bronzové zvony, ale během 2.světové války musely být v r.1942 předány pro vojenské účely. V roce 1947 byl proveden nový oltář a posvětil jej brněnský biskup dr. Karel Skoupý. Za oltářem je osazen obraz z r.1863 patronky kostela svaté Kunhuty,  který namaloval vídeňský malíř Karel Madjer. Jeden boční oltář je Mariánský, který namaloval Jezuita Raab jako obraz Neposkvrněného početí Panny Marie. Druhý boční oltář svaté Anny pochází ze zrušené jezuitské zámecké kaple. V roce 1947 byly pořízeny nové ocelové zvony. V roce 1994 objednal farář Libor Salčák výrobu nových bronzových zvonů a dne 15.8.1994 posvětil čtyři nové zvony olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Největší je zvon na němž je nápis „Blahoslavená Panno Maria, Matko naše, přimlouvej se za nás u Syna“ - váží 650kg. Na druhém je nápis „Svatá Kunhuto patronko čejkovické farnosti, vzore manželské věrnosti a mravní čistoty přimlouvej se za naše rodiny a naši mládež“ – váží 363kg. Další zvon má nápis „Svatí patronové slovanští Cyrile a Metoději orodujte za nás“- váží 233kg a poslední zvon má nápis „Svatý Václave vévodo české země nedej zahynouti nám ni budoucím“- váží 188kg. Zvony byly vyrobeny v obci Halenkov u rodiny Tkadlecových. Čejkovický kostel na okrese Hodonín patří mezi největší kostely. Je dlouhý 42 metru, široký 13 metrů a světlá výška po strop je 13,2 metry. Věž je vysoká 42 

                    Zpracoval Ing Jan Holomek v Čejkovicích 11.1.2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

farnost Čejkovice Čejkovice
Templářská 157
696 15
518 362 719
736 523 662