aktuálně

   

covid

 

 V Brně dne 2.1.2021

Milí přátelé, bývalí spolufarníci,,

Skoro denně k nám přichází zprávy o průběhu covidové pandemie a málo z nich je povzbuzujících. Bohužel, i ze strany věřících lidí jsou to většinou zprávy poplašné, které vyvolávají strach z infekce, zpochybňují vyjádření odborníků, a dokonce téměř zlovolně zesilují smyšlené chybné interpretace. Učinil jsem několik pokusů vysvětlit aspoň původcům přeposílaných zpráv v čem je to nesprávné, ale vypadá to, že lidé dávají přednost věřit katastrofickým zprávám než se posilovat v důvěře těm, kteří jsou odpovědni za ochranu zdraví celé společnosti.

Nechci připomínat všechny ty nesmysly, které kolují po mailu, ale chci uvést pár skutečností, které by mohly pomoci se orientovat v současné pandemii.

 

1.Onemocnění covid 19 je závažné onemocnění, které sice mladí zdraví lidé snadno zvládají, ale pro nemocné a seniory je to hodně nebezpečné, o čemž svědčí skutečnost, že mezi zemřelými je většina starých lidí. (Díky Bohu, že se programově pečuje i o staré, že je společnost jednoduše nenechá na pospas koronaviru).

 

2. Covid 19 je virové onemocnění. Virová tělíska vstupují do buněk a v nich se rozmnožují. Napadené buňky se rozpadávají a desítky až stovky uvolněných virových tělísek infikují další buňky, a tak se viry šíří po celém těle. To, že viry jsou uvnitř buněk, komplikuje hledání vhodných léčiv. Jak totiž zneškodnit virus a nepoškodit buňku?  To vysvětluje, že se dosud nenašel lék, který by atakoval tento virus (až na několik výjimek je to vlastně stejné u většiny virových chorob). Upozorňování, že existují „přírodní“ antivirotika a doporučování jejich využití, je hodně pošetilá představa.

 

3. Organizmus člověka se proti virové infekci brání svým imunním systémem. Jsou to především T lymfocyty, jeden typ bílých krvinek, které likvidují buňky, napadnuté virem.     T lymfocyty jsou hojně zastoupeny v krvi dětí a mladých lidí, ve stáří jich rychle ubývá. To vysvětluje těžší průběh infekce u starších lidí. Další kategorie bílých krvinek, lymfocyty B,  zase vytváří antivirové protilátky, které se váží na virová tělíska, způsobí jejich shlukování a tyto shluky jsou pak speciálními buňkami – fagocyty – zneškodněny. Obrana protilátkami je pomalejší a někdy nedostatečná, zejména u starších lidí, nebo oslabených jinou chorobou. Někteří lidé, vyléčení z covidové infekce, však mají dosti vysokou hladinu protilátek, a proto se počítá, že by se daly jejich protilátky použít pro léčení akutně nemocných.

 

4. Pro léčení virových onemocnění se používá více jak 70 let strategie očkování (imunizace, vakcinace). Dosud zdravým lidem se injikují neinfekční virová tělíska nebo jejich části a tyto vyvolají tvorbu protilátek, aniž by se rozvinula infekce. Tímto způsobem se lidstvo zbavilo obávané dětské obrny, pravých neštovic a řady dalších zhoubných onemocnění. Obdobná strategie se připravuje pro zvládnutí současné covidové pandemie. Očkovací látkou (vakcínou, antigenem) budou molekuly z povrchu koronavirů. Různé skupiny bádatelů pracují na tom, aby vakcína byla účinná, aby vyvolala rychlou tvorbu protilátek a aby tyto nově vytvořené protilátky účinkovaly i na možné varianty koronavirů.

 

4. pro přípravu vakcín se musí viry nejprve namnožit v lidských buňkách. V některých laboratořích byly použity pro množení virů lidské nádorové buňky, v jiných buňky pocházejících z tkání lidských embryí (ze spontánně potracených plodů). (Nepleťme si tyto buňky s lidskými embryonálními kmenovými buňkami). Metodami genové manipulace se dají připravit takové varianty virových antigenů, které by měly vyvolat rychlou tvorbu protilátek. Nejsem odborník na vakcíny, ale jsem si jist, že farmaceutické firmy připravují vakcíny naprosto čisté a podezření, šířící se emailovými zprávami, že tam mohou být zbytky buněk, čipy a infekční materiál, ohrožující lidstvo, jsou naprostými nesmysly. Žádná farmaceutická firma by se nepropůjčila k tomu, aby její vakcína nesla jiný materiál. Další pomluvou je to, že se farmaceutické firmy snaží jen obohatit na úkor nemocných. Firma Pfizer a několik dalších dostaly od americké vlády dotaci  2 miliardy dolarů, aby mohly urychlit jak vývoj, tak výrobu vakcín!

 

5. Prosím, důvěřujte vědcům, že dělají vše potřebné, pro zvládnutí covidové pandemie. Slyšel jsem, že jedna místní zdravotní sestra se před pacienty vyjádřila: „nevěřím vakcínám, protože nejsou dostatečně vyzkoušené“. Toto je jeden ze způsobů, jak vnášet strach mezi lidmi. Zeptejte se jí, zda ví, jak se moderní vakcíny vyrábí a zkouší. Např, vakcína Pfizer byla vyzkoušena na 430 000 dobrovolnících s úspěšností 97%. Sestřičko, je to dostatečný argument?

 

6. Víte, že se již započalo s vakcinací. Důvěřujte odborníkům a až budete vyzváni, dejte se naočkovat. Očkování se je sice dobrovolné, ale je-li člověk zahrnut jen negativními zprávami o vakcínách, tak si tu dobrovolnost vysvětlí po svém. Snad Vám tato informace pomůže v rozhodování.

 

7. Nejsem ani virolog, ani imunolog, ale myslím si, že principům rozumím. Zvolil jsem tento způsob informování, abyste se se dovedli zorientovat v záplavě dobrých a špatných zpráv a abyste se nedali stresovat poplašnými zprávami.

Snad jsem podal dostatečné vysvětlení pro mé osobní rozhodnutí – dát se očkovat vakcínou doporučenou ministrem zdravotnictví.

 

Článek jsem napsal na vyzvání Vašeho duchovního správce o. Miloslava

 

Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., emeritní profesor lékařské biologie LF MU v Brně.

 

 

 

 

 

 

Milí spolufarníci,  

před asi 30 lety jsme zde ve farnosti mívali s manželkou Violou pravidelné katecheze o setkání věřícího člověka s Ježíšem v Božím Slově, v Eucharistii a ve společenství. V covidovém čase se některá z těchto témat zaktualizovala a v souhlase s přáním o. Miloslava jsem ze starých materiálů vytáhl komentář k přijímání Ježíše v Eucharistii:

 

Oltářní prostor v našem kostele je poměrně velký. Jak by to bylo krásné, kdybychom se mohli všichni shromáždit kolem oltáře, kolem jednoho stolu, abychom zakusili předzvěst nebeské hostiny, na které je sám Ježíš hostitelem i pokrmem. Přijměme však s vděčností i to uspořádání hostiny, kdy přicházíme v zástupu k oltáři či k jinému místu v kostele, kde stojí kněz, jáhen či akolyta s proměněnou hostií, s Eucharistickým Ježíšem. Soustřeďme se na tento okamžik, přichází sám Ježíš, jehož slova jsme před krátkou chvílí slyšeli: Vezměte a jezte, toto je moje tělo, moje krev. Služebník u oltáře nám tento okamžik připomíná slovy: Tělo Kristovo! A my s vírou přitakáme: Amen. A pak tělo Páně přijímáme.

 

Do úst nebo na ruku?  Biskupská konference schválila oba dva způsoby. Oba jsou stejně důstojné, to jen náš přístup může být nedůstojný. Líbí se mi, jak sv. Cyril Jeruzalemský ve 4. stol. dává instrukce nově pokřtěným: ...levou ruku polož pod pravou, jako by to měl být trůn připravený pro Krále. Na dlaň přijmi Tělo Kristovo a při tom řekni Amen. Posvěť své oči pozorným pohledem na svaté tělo, přijmi jej a dbej pečlivě na to, aby nic nepřišlo nazmar... Udělejme tedy ze svých rukou trůn pro Krále. S jakou vděčností mohu prožít tento okamžik. Zabolí mě, když vidím, jak hostii někdo „slupne jako jednohubku“, nebo ji přijímá v otočce či v chůzi od oltáře. Bratři a sestry, dopřejme si ten zlomeček času, podívejme se s úctou na Ježíšovo tělo a uctivě je přijměme.

A jak přijmout důstojně Ježíšovo tělo do úst? Náš jazyk by měl být také jakýmsi trůnem, na kterém bude spočívat Král. Otevřeme dostatečně ústa a nechme si položit Eucharistii na jazyk, který volně spočívá v úrovni zubů. Zkusme se doma podívat do zrcadla, jak „zbožně“ otevíráme ústa a nastavujeme jazyk. Udělejme to z úcty před Ježíšem, kterého máme přijmout.

Máme při přijímání klečet nebo stát? Při přijímání na ruku rozhodně stát. Při přijímání do úst bychom v našem kostele mohli sice pokleknout na stupínek, ale s ohledem na polohu kněze, který stojí pod stupínkem, si myslím, že bychom měli všichni přijímat ve stoje. 

Po přijímání se vraťme pokojně na místo a setrvejme v tichém klanění. 

Pán můj a Bůh můj. Toto je Tvoje tělo, které se za mne vydává. Také moje tělo se teď vydává Tobě, Tobě v těchto bratřích a sestrách. Amen.

 

Dodatek pro dobu covidovou.

Jsou mezi námi bratři a sestry, kteří nemohou třeba kvůli tělesnému hendikepu přijímat na ruku. Těm kněz rád poslouží podáním Eucharistie do úst.  Jiní se však domnívají, že přijímání do úst je způsob zbožnější a tento názor halasně rozšiřují. Pro ně mám otázku: Je vnější projev mé zbožnosti důležitější než ochrana mého kněze před možnou nákazou covidem? Sliznice dutiny ústní je vstupní branou covid virusu. Jak zabráním, aby se drobné kapičky slin neuvolnily při pohybu jazyka a nedostaly se do prostoru mezi mnou a knězem? Kde je moje odpovědnost za tohoto kněze a za tuto farnost? Kde je moje poslušnost tomuto knězi, kde je moje poslušnost vůči mému biskupovi, kteří mě vyzvali k tomuto bezpečnějšímu kontaktu s celebrantem? 

 

2.1.2021           Augustin Svoboda 


 

 

Kontakt

farnost Čejkovice Čejkovice
Templářská 157
696 15
518 362 719
736 523 662